Novinky

Co věděli naši předkové – je vepřové sádlo superpotravinou?

9. prosince 2022 10:33

Vepřové sádlo spolu s máslem patřily po dlouhá staletí k pilířům středoevropské kuchyně a obyvatelé našich zeměpisných šířek jsou na ně velmi dobře adaptováni. Moderní gastronomie se však snaží tyto tradiční tuky upozadit ve prospěch rostlinných olejů, typických spíše pro kuchyni středomořskou. Mnoho lidí tomuto trendu podléhá ve víře v lepší přínos pro své zdraví a živočišné tuky ze svého jídelníčku nemilosrdně vyřazuje. Nepřipravujeme se však tímto o cenné benefity? A jaký je skutečný vliv živočišných tuků na naše zdraví? Pojďme se na to podívat…

Co věděli naši předkové – je vepřové sádlo superpotravinou?

Autoři z britské BBC v roce 2018 sestavili seznam stovky nejhodnotnějších potravin. Vycházeli ze studie jihokorejských vědců z roku 2015, kteří zkoumali tisíc různých potravin a hodnotili množství živin, vitamínů, minerálů a dalších látek potřebných pro kvalitní výživu v nich obsažených. Velkým překvapením bylo umístění vepřového sádla v první desítce tohoto seznamu.

Podle autorů studie je vepřové sádlo dobrým zdrojem vitamínů skupiny B a minerálů. Sádlo obsahuje celou řadu prospěšných látek, např. kyselinu olejovou, linolové mastné kyseliny (omega 6) a linolenové mastné kyseliny (omega 3 mastné kyseliny). Ukazuje se, že cholesterol obsažený v živočišných produktech nemá tak výrazný vliv na zvyšování cholesterolu v krvi člověka, jak se předpokládalo. Kyselina olejová naopak pomáhá hladinu cholesterolu snižovat, působí preventivně proti cukrovce a očním chorobám. Linolová mastná kyselina zpomaluje růst tukové tkáně, brání předčasné ateroskleróze i vysokému krevnímu tlaku. Linolenová mastná kyselina pak podporuje správnou funkci nervů a kardiovaskulárního systému.

V porovnání s průmyslově vyráběnými margaríny neobsahuje trans mastné kyseliny, barviva a dochucovadla, které organismus velmi zatěžují. Je však potřeba zmínit, že i sádlo obsahuje látky, které zdraví neprospívají, obsahuje až 39 % nasycených tuků.

Sádlo má vysokou tepelnou stabilitu, s teplotou rozpadu 188 °C je tak, na rozdíl od některých rostlinných olejů, velmi vhodné na smažení.

Ostatně, vepřové sádlo bylo u nás odjakživa nejpoužívanějším a nejdostupnějším omastkem a jako takové mělo v kuchyni široké využití. Nejenže se na něm smažilo, ale nakládalo se do něj maso, přidávalo se do těsta na buchty, do sladkých i slaných koláčů, jedlo se jen tak namazané na chlebu.

Všestranné využití však sádlo našlo i mimo kuchyni. Pro blízkost svého složení s tuky v lidském těle se snadno vstřebává a je tak výborným prostředkem na ošetření suché a rozpraskané kůže. Hojně se používalo v lidovém léčitelství, urychluje hojení ran a vstřebávání jizev, používá se při výrobě mastí, na opary, lupénku a ekzémy, nebo k zábalům při léčbě onemocnění dýchacích cest. Je dobré jej také použít k impregnaci obuvi a kožených výrobků proti působení vlhkosti, nebo k péči o litinové nádobí bez povrchové úpravy.

Zaslouží si tedy vepřové sádlo umístění mezi tzv. superpotraviny? Naši předkové v tom měli jasno a vypadá to, že i věda jim nakonec dává zapravdu. Mějme však na paměti, že pro vepřové sádlo, stejně jako pro další potraviny, platí ono staré známé „dobrý sluha, ale špatný pán“. Má-li být pro naše zdraví přínosem, používejme jej ve stravě s rozumem, v rovnováze s množstvím vydávané energie, kombinujme jej s dalšími potravinami tak, aby naše strava byla pestrá a vyvážená, a její složky se vzájemně podporovaly.

Napište nám