Jako „masopust“ se ovšem tradičně a často označuje až samotný závěr masopustu. Nejdůležitějším a nejveselejším obdobím masopustu jsou poslední tři dny. Poté následuje 40-denní půst, který začíná Popeleční středou (letos připadne na 14. února) a končí Velikonocemi, Velikonoční nedělí.

Jaké jsou hlavní masopustní dny?

TUČNÝ ČTVRTEK

Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byla například tradiční domácí zabíjačka prasete. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo vepřo-knedlo-zelo.

TANEČNÍ NEDĚLE

Začátek hlavních oslav se konal na masopustní neděli, která se vždy nesla ve znamení zábavy, tancovaček, hodování a všeobecného veselí. Někdy se jí proto přezdívalo také neděle taneční, přičemž oblíbené byly především jalové hody, které pořádaly ženy. Ty si zaplatily muzikanty i hospodu, aby si zde mohly uspořádat zábavu samy pro sebe.

MAŠKARNÍ ÚTERÝ

Vrcholem masopustních oslav, hodování a všeobecného veselí bylo každoročně masopustní úterý, kdy se na cestu vesnicí nebo městem vydal tradiční průvod maškar. Lidé v nejrůznějších maskách obcházeli domy. Nesměl se vynechat ani jeden dům. Všude se tedy zastavovalo, zpívalo, hrálo, tancovalo, a jelikož nechybělo ani malé pohoštění pro maškary, všichni popíjeli a ochutnávali, co hrdlo ráčilo, díky čemuž se rozpustilost průvodu ještě zvyšovala. Tradičně se účastníkům průvodu nabízelo různé pohoštění. Nejčastěji koblížky, koláče, uzeniny, škvarková pomazánka, kořalka a také nějaká ta korunka do kasičky, kdy se nasbíraný obsah „propil“ v místní hospůdce. Loučení s masopustem se znázorňuje například figurínou nebo basou, kdy před celou vesnicí se konal soud, kde byl masopust odsouzen a veřejně popraven.

Masopust, následný půst a Velikonoce je takový proces vítání jara. Nejdříve masopustem končí zima, během půstu pomalu začíná jaro a Velikonoce jsou právem nazývány svátky jara.